Zpověď oběti šikany v nemocnici Prostějov
Jmenuji se Věra Nenalová a v nemocnici Prostějov pracuji 25 let jako zdravotní sestra.
Nejprve jsem pracovala na oddělení ARO, posléze nastoupila na mateřskou dovolenou a po
návratu z ní, když jsem žádala jako matka samoživitelka se dvěma malými dětmi o
jednosměnný úvazek, už tehdy mi bylo p. Růžičkovou (hlavní personalistka) a p. Jouklovou
(hlavní sestra) řečeno, že buď nastoupím na směnnost "Nebo mi taky mohou dát výpověď."
Tyto praktiky už poznal ne jeden zaměstnanec Nemocnice Prostějov.
Nenechala jsem se zastrašit a poradila se s právníkem. Toto jejich jednání bylo samozřejmě
protiprávní o čemž věděly, ale zkusily to (běžná praktika).
Jako matce samoživitelce mi musely nabídnout ranní směnu, což nakonec s nelibostí udělaly
a rok a půl mě tahaly z oddělení na oddělení bez stálého pracovního místa a dávaly mi moji
"rebelii" patřičně sežrat. Co ale dělat, podvolila jsem se, práci jsem kvůli dětem potřebovala.
Po celou dobu jsem se aktivně snažila najít si stále místo, kde bych byla spokojená. To se mi
povedlo a začátkem roku 2015 jsem si takové místo našla a přestoupila na oční oddělení na
operační sál. Tato práce mě natolik bavila, že jsem se rozhodla zvýšit si kvalifikaci a při práci
jsem vystudovala specializační vzdělání v oboru Perioperační sestra. Od doby, kdy jsem
nastoupila na oční oddělení jsem chodila do práce s obrovskou radostí. Tato práce mě zcela
naplňovala, což i podporoval na pracovišti výborný kolektiv, co víc si přát.
Začátkem roku 2021 byl na oddělení jmenován nový primář doktor Kopal, který si ustanovil
za svoji zástupkyni doktorku Hubíkovou, která do té doby pracovala v ambulanci. Hned se
dohodli, že se doktorka začne více věnovat operativě a začala se zaučovat. Celý kolektiv se
bez problémů sehrál a vše fungovalo, jak mělo.
Nikdy mě nenapadlo, že by se tohle mohlo změnit, jako mávnutím kouzelného proutku.
15.6.2023. jsem vstávala opět s dobrou náladou a těšila se do práce. To jsem ještě netušila,
jak se mi od tohoto dne otočí život vzhůru nohama.
Po obědě jsem byla zavolána do kanceláře primáře. Tam na mě primář za přítomnosti vrchní
sestry sprostě řval a vyhrožoval mi výpovědí. Byla jsem v šoku a vůbec jsem v tu chvíli
nechápala o co jde. Sdělil mi, že dostal on a Dr. Hubíková anonymní dopis o jejich intimním
vztahu. Řval po mě, že jestli jsem to psala já, postará se, abych v nemocnici skončila. Toto
jsem okamžitě kategoricky odmítla, vůbec jsem celou situaci nechápala, bylo to jako blesk
z čistého nebe. Taky jsem ho hned ubezpečila, že s tímto nemám nic společného. Celá situace
se opakovala i u mé kolegyně ze sálu, která šla na kobereček hned po mě i ona byla vulgárně
napadena. Naprosto zděšená, jakoukoliv vinu odmítla.
Na to primář i s Dr. Hubíkovou svolal celý zbytek personálu očního oddělení a všem opět
vyhrožoval, že kdo psal anonymy, tak tam nadále pracovat nebude. Zavládlo všeobecné
zděšení.
Nikdo si nedokázal nastalou situaci rozumně vysvětlit. Přece není možné, aby primář
oddělení a jeho zástupkyně zatáhli své osobní intimní záležitosti do práce, aby byť
z jakéhokoliv důvodu vulgárně napadali personál a vyhrožovali výpověďmi.
Je to jednoznačné manažerské selhání.
Vrchní sestra jednoznačně vyhodnotila situaci a celý incident nahlásila hlavní sestře Jouklové.
Ta okamžitě informovala ředitele Ševčíka.
Po tomto výstupu došlo k totální destabilizaci celého oddělení. Část personálu zvažovalo
výpověď z vlastního rozhodnutí, neboť tohle nemají zapotřebí.
Já jsem byla celou situací otřesena a proto jsem se rozhodla požádat primáře o omluvu,
neboť jeho jednání bylo opravdu za hranou jak etického kodexu nemocnice, tak za hranou
běžného slušného chování. Připojila se ke mně i kolegyně ze sálu a omluvu jsme požadovaly
společně.
Zprvu se primář omluvit nechtěl, reagoval vyhýbavě. Když jsem mu oznámila, že jinak podám
stížnost na vedení nemocnice, teprve poté se omluvil. Na této schůzce jsem byla ovšem
bezdůvodně vulgárně napadena zástupkyní primáře Hubíkovou. Opět jsem celou situaci
nechápala. V tenhle moment nechápal chování zástupkyně ani primář, který ji musel
napomínat.
Chování Dr. Hubíkové bylo pro mě taktéž nepřijatelné a požadovala jsem omluvu i po ni.
Omluvy jsem se nedočkala hned, ale až po nějaké době, kdy jsem na omluvě trvala a musel ji
k této omluvě primář donutit. Omluvu od obou operatérů jsem přijala, řekli jsme si, že za
tím uděláme tlustou čáru a dál se k celému incidentu nebudeme vracet.
Tímto jsem považovala celou věc za vyřízenou a hodlala se vrátit na 100 % ke své práci.
A TADY MĚ ZAČALI ŠIKANOVAT.
Dr. Hubíková neunesla fakt, že se mi musela před kolegyněmi ze sálu omluvit a už v tento den
se rozhodla pro svoji OSOBNÍ MSTU a to tak, že se mě zbaví ze sálu a následně z celého
očního oddělení.
Ještě týž den odpoledne mi primář oznámil, že nebudu asistovat při operacích doktorky
Hubíkové. Když jsem se ptala na jak dlouho, byla jsem ubezpečena, že max na týden, pak se
vše vrátí do zajetých kolejí. Od této doby jsem byla stahována z operativy bezdůvodně čím dál častěji, podle toho, v jaké byla doktorka momentálně náladě a podle toho, jestli se ji
v operativě dařilo nebo ne.
Dr. Hubíková je mistrný manipulátor, oční oddělení od nástupu primáře Kopala řídí
prakticky ona. Primář skáče, jak doktorka píská. I dovolenou si vybírají společně bez ohledu
na to, že jako jeho zástupkyně by v době jeho nepřítomnosti měla být na oddělení
přítomna ona.
Posléze došlo k zákazu asistencí u náročnějších operací doktorky. Asistovala jsem pouze u
plastických operací.
Vždy jsem zákaz respektovala, a několikrát jsem požadovala vysvětlení od primáře nebo
přímo od doktorky, proč jsem bezdůvodně stahována z jejích operací. Ptala jsem se, jestli jim
k takovému jednání zavdávám příčinu já. Vždy jsem byla ubezpečena že ne, že svoji práci
odvádím dobře, že pouze doktorka se necítí v pořádku.
Na otázku, zda je tedy doktorka psychicky v pořádku mi primář odpověděl doslova
"Oficiálně ano".
Dále doslova řekl: ,,Pokud se u plastické operace doktorka sekne o milimetr, tak to nevadí."
Zajímalo by mě, jak by na tento výrok reagoval pacient, který zákrok podstupuje a doufá,
že operatér odvede 100 % práci. Nehledě na to, že si tento zákrok plně hradí sám.
Situaci eskalovala doktorka při jedné operaci, kdy já jsem jí přímo neasistovala a plnila jsem
roli obíhací sestry, která je při operacích potřebná. Tak to je vždy standardně sestaven
operační tým. Doktorce se nedařila operace, celou situaci psychicky nezvládla. Uprostřed
operace oka při vědomí pacienta mě před tímto pacientem, personálem a za přítomnosti
primáře bez jakékoli mé příčiny vyhodila ze sálu se slovy: "Nepotřebuji tady mít takové
obecenstvo, Věro, odejděte ze sálu ".
Nikdo z přítomných, včetně primáře tuto situaci nechápal.
V rámci uklidnění situace jsem odešla. Doktorka i přes to operaci nedokončila.
Hned odpoledne jsem podala ústní stížnost primáři na bossing od Dr. Hubíkové.
Primář bosssing doktorky vyřešil tak, že mi zakázal veškerou operativu s ní.
Oznámila jsem mu, že si budu na něho i na doktorku stěžovat. Následně napadl vulgárně
všechny na sále včetně vrchní sestry.
Arogantně se mi vysmál a řekl, cituji: "Klidně, můžete, je snadnější nahradit jednu sestru, jak
dva operatéry a důrazně Vám doporučuji, abyste si hledala jiné místo".
Vrchní sestra ihned poté kontaktovala hlavní sestru Jouklovou, aby ji informovala o další
eskalaci situace ze strany primáře na očním oddělení.
Na schůzku s hlavní sestrou mě vrchní sestra vzala s sebou. Hlavní sestra po vyslechnutí celé
situace oznámila, že situace je velmi závažná a že bude informovat ředitele Ševčíka. Zároveň
mi sdělila větu na kterou nezapomenu, cituji: "Věro, Vy tam nevydržíte." To mě hodně
překvapilo. Já jsem přeci nic nezpůsobila, žádné konflikty jsem nevyvolávala a i přes to bych
měla opustit oční oddělení???
Zřejmě má paní Jouklová letité zkušenosti, jak se takové situace v nemocnici Prostějov řeší.
Ani na chvíli ji nenapadlo, že by postih měl dostat AGRESOR a ne oběť šikany.
Proto jsem se rozhodla kontaktovat právního zástupce.
S právním zástupcem jsme se dohodli, že se pokusíme vyřešit celý incident na půdě
nemocnice. Podali jsme oznámení na Ochranu oznamovatele-whistleblowing
(To je instituce, která je zřízena zaměstnavatelem a má za úkol nezávisle a nestranně prošetřit
podané oznámení a v případě zjištění pochybení navrhnout zaměstnavateli řešení.
Podotýkám, že toto vyšetřování musí vést utajeně a nesmí sdělovat jakékoli informace
z oznámení a to ani protistraně a už vůbec ne zaměstnavateli. Zaměstnavatel se o tomto
vyšetření dozví až teprve v případě, že je oznámení odůvodněné).
V nemocnici Prostějov tuto funkci zastává manažer kvality paní Kubíková.
Paní Kubíkové jsme prostřednictvím právní kanceláře doručili oznámení a čekali, že vše řádně
prošetří v zákonné lhůtě 30dní. Za celých 30dní jsem nebyla povolána k výslechu a to ani
vrchní sestra, která celý případ dvakrát nahlásila vedení nemocnice, a o celé situaci věděla
nejvíce, tudíž byla mým hlavním svědkem. Na místo toho byly účelově vyslechnuty jen dvě
sestry z ambulance očního oddělení, které nemají ponětí o tom, co se na operačním sále
děje. Z operačního sálu byla vyslechnuta jen jedna kolegyně, která popravdě celou situaci na
operačním sále popsala.
Výsledek vyšetřování paní Kubíkové přišel 30. den.
Nestačili jsme se divit. Závěr šetření byl až neuvěřitelný. Paní Kubíková porovnala jen nějaká
data ohledně počtu operací, nevím, kde je vzala, neboť kdyby nahlédla do operačních
záznamů, měla by v celém případu jasno.
Vůbec se nezabývala vulgárním chováním, vysmíváním, urážením a vyhrožováním, jako by to
v oznámení vůbec nebylo. Sdělila pouze, že o peníze jsem nepřišla a nic dalšího
nevyšetřovala. Na výpověď kolegyně ze sálu nějak zázračně zapomněla. Řekněme si na
rovinu, že účelově, protože jak už jsem tady psala, paní Kubíkovou platí Nemocnice Prostějov,
zároveň je podřízenou hlavní sestry Jouklové. Celé vyšetřování konzultovala s vedením
nemocnice, což samozřejmě nesmí a ti se rozhodli celou věc zamést pod koberec. Mysleli si,
že pokud jsem neuspěla se stížností, tak se na celou věc vykašlu.
To se ale spletli, ještě více mě podnítili k tomu, že musím dokázat pravdu.
Místo toho, aby vedení nemocnice napsalo dva vytýkací dopisy zmíněným operatérům, a
tímto celou situaci na očním oddělení uklidnilo, rozhodlo se naopak perzekuovat mě a ve
smyslu již zmíněného "Je snadnější nahradit jednu sestru, jak dva operatéry" začali vymýšlet,
jak se nepohodlné sestry zbaví.
Hned v červnu po destabilizaci oddělení jsem se rozhodla všechny důležité hovory
s primářem a doktorkou v rámci své ochrany nahrávat. Bylo to jen pro moji potřebu a nikdy
jsem nepředpokládala, že tyto nahrávky budu muset použít. Zaplať pánbůh, že jsem to
udělala, jinak bych dnes neměla žádné důkazy. A šikana poté co vám zastraší svědky se velmi
těžko prokazuje.
První oznámení jsme podali bez nahrávek, věřili jsme, že situace je natolik jasná a máme tolik
svědků, že musí pravda zvítězit. Opak byl pravdou.
Podali jsme tedy oznámení znovu na paní Kubíkovou. Teď už i z částí nahrávek. Také jsme
požadovali výslech vrchní sestry, jakož to hlavního svědka i mě samotné. Čekali jsme, že paní
Kubíková konečně dostane rozum a pod tíhou důkazů vynese správné rozhodnutí. A světe div
se. Paní Kubíková prodloužila své vyšetřování se zákonem dané lhůty jeden měsíc na skoro
dva. Opět nikoho nevyslechla. (Samozřejmě ze strachu, že by musela výpovědi svědků
zohlednit ve svém rozhodnutí).
Závěr vyšetřování byl takový, že neřešila, co je na nahrávkách, neřešila šikanu, ale celou dobu
řešila s vedením nemocnice, jak nahrávky zneplatnit a celou situaci otočit proti mně. Na tyto
nahrávky mám samozřejmě pro svoji ochranu právní nárok. Na dotaz mého právního
zástupce, proč paní Kubíková nevyslechla ani hlavního svědka (vrchní sestru) mu Kubíková
tvrdila, že ji vyslechla. Ovšem zapomněla se zmínit, že to bylo až devět dní po doručení
výsledku vyšetřování.
Po tomto vyjádření inicioval právní zástupce schůzku s vedením nemocnice.
Na kterém se mimochodem dozvěděl, že všichni zúčastnění znají obě oznámení a slyšeli i
nahrávky, což je samozřejmě nepřípustné.
Nemocnice nechtěla celou situaci vůbec řešit, pouze navrhli, že já i doktorka Hubíková
bychom mohly absolvovat mediaci pro zlepšení vztahů na pracovišti. Já jsem s mediací
souhlasila, nebylo co ztratit. Doktorka ji striktně odmítla. Stejnou nabídku jsem já dávala
doktorce opět po měsíci a snažila jsem se zlepšit vztahy. I podruhé doktorka odmítla.
Přišly další perzekuce.
Po podání oznámení se situace na očním oddělení začala ještě zhoršovat. Primář Kopal mě
začal odstavovat i ze svých operací.
Přesto, že mi primář tvrdil, že pracovně ke mně nemá žádné výtky, mi byla pokrácena
výkonnostní odměna, údajně z důvodu špatné komunikace. Což se za 9 let mého působení na
očním oddělení nestalo, vždy mé hodnocení bylo skvělé. Na toto jsem opět podala oznámení
paní Kubíkové.
V době dovolené mi zvoní telefon, volá sekretářka, že ředitel Ševčík chce se mnou mluvit.
Souhlasím a navrhuji schůzku první středu po dovolené i s mým právním zástupcem.
Hned po dovolené v pondělí ráno mám naklusat do ředitelny. Ředitel v žádném případě
nechce u schůzky mého právníka. Po příchodu ho informuji, že pokud chce se mnou mluvit
ohledně záležitosti na očním oddělení, tak pouze v přítomnosti mého právního zástupce. Je
také přítomna hlavní sestra Jouklová.
Oba dva na mě dlouhých 13.min autoritativně naléhají, že s nimi musím komunikovat, že
jsem povinna s nimi komunikovat bez právního zástupce. (Zřejmě ani jeden z nich nezná své
pravomoci, což je vzhledem k tomu, jaké zastávají pozice tristní. Hlavní sestra by měla vědět,
kde je její místo, neboť by měla naopak své sestry hájit a ne jít proti nim).
Poté co jsem navrhla schůzku s mým právníkem, svůj nátlak vzdali a ředitel mi naznačil, že
jsou jiná místa v nemocnici. Samozřejmě mám celý rozhovor nahraný.
Domluvenou středeční schůzku s právním zástupcem prostřednictvím sekretářky ředitel
odmítl.
Na operačním sále se mnou ani jeden z obou operatérů nekomunikuje. Všechny důležité
informace k operacím a k pacientům sdělují vrchní sestře, i když jsme všichni ve stejné
místnosti, ta mi je následně tlumočí.
Jde od nich takový chlad, že mám strach, aby někdo neuklouzl na podlaze.
Vrchní sestra mě nepřímo varuje, ať si rozmyslím, jestli chci celý případ řešit dál, pokud chci
dál pracovat na očním oddělení. Zároveň dodává, že ona tam pracovat chce. Cítím, že z její
strany jakož to hlavního svědka ztrácím podporu. Začíná všechny události, které se za více
než rok na očním staly bagatelizovat, omlouvat a tvrdit, že se vlastně nic nestalo. I přesto, že
ona sama dvakrát tuhle situaci oznamovala na vedení nemocnice jako neúnosnou. V tenhle
moment se domnívám, že dostala od vedení na výběr, že na vše zapomene nebo přijde o
práci. Z její věty "Já tady pracovat chci" mi bylo vše jasné.
Za 14 dní od schůzky ředitele mě zavolali do kanceláře primáře. Takovou návštěvu jsem
vážně nečekala.
Přišla hlavní personalistka Růžičková a přinesla mi k podpisu papír o přeřazení na jiné
pracovní místo. Nevím, jestli svoji práci nezvládá, neboť s ní byl i ředitel nemocnice Ševčík,
hlavní sestra Jouklová, primář Kopal a vrchní sestra očního oddělení.
Jednoznačně zvolili nátlakovou akci a mysleli si, že pod tlakem pěti lidí jim tento dokument
podepíši, nebo mě tím donutí, abych sama podala výpověď. S převedením na jiné místo
kategoricky nesouhlasím, a taky jsem to dala všem jasně najevo. Nevím, proč já, která jsem
nic nezavinila, oběť šikany mám být převedena na jiné místo, učit se nový obor a po devíti
letech vzdělávání se v oční chirurgii začínat zase od začátku. Opět mi tvrdili, že to MUSÍM
podepsat a je divné, že v místnosti plné ,,vzdělaných lidí" nikdo neví, co jsou základní práva. K mému podpisu mě nikdo nutit nesmí.
Opět to vypovídá o praktikách vedení prostějovské nemocnice.
Můj podpis samozřejmě nedostali. V tomto případě může vedení podepsat dokument za mě
a tuto práci mi nařídit. Což také udělali a všech pět zúčastněných podepsalo a od 1.9.2024
mě převedli na centrální operační sály v jiné budově se zcela jinou operativou.
Za normálních podmínek tohle zaměstnavatel může udělat. Ne ovšem v mém případě, neboť
tím, že jsem podala několik oznámení na Ochranu oznamovatele nesmí mě zaměstnavatel
přeřadit na jiné pracovní místo, neboť se dopouští tzv. ODVETNÉHO OPATŘENÍ za podaná
oznámení. Právě z tohoto důvodu mě ale vedení nemocnice přesunulo, což sám přiznal
ředitel Ševčík na této schůzce. Kterou mám pochopitelně také celou nahranou.
Ihned po této schůzce mě primář Kopal odstavil absolutně z veškeré jeho operativy až do
doby přechodu na operační sály. Následovaly další tři oznámení na paní Kubíkovou za
odvetné opatření, úplné odstavení od operativy tudíž nerovné zacházení a za znemožnění
dalšího profesního růstu v oboru na který se již devět let specializuji.
Přišlo velké překvapení. Paní Kubíková mě po osmi měsících pozvala k výslechu. To jsem ještě
netušila, že tam nejdu kvůli oznámení. Myslela jsem, že p. Kubíkovou konečně začalo hryzat
černé svědomí a konečně začne vyšetřovat zcela nestranně a bez účasti zaměstnavatele. To
jsem se ale spletla. Asi má hodně silný žaludek a žádné svědomí, pokud dokáže úplně
bezostyšně krýt takovéto jednání. Myslím si, že p. Kubíková opět zabojovala za nemocnici a
splnila další úkol, který jí nemocnice zadala. A to zjistit, co bych dělala v případě, že by
nemocnice stáhla odvetná opatření. Místo výslechu se mě konkrétně zeptala: "Pokud by ta
dvě odvetná opatření neexistovala, považovala byste celou věc za ukončenou?"
Tak ona místo řádného a nestranného prošetření oznámení dělá pro nemocnici zvěda. Ona
sama si tento rozhovor nahrávala. Hodně by mě zajímalo, jestli ta nahrávka u paní Kubíkové
stále existuje.
Já ji mám pro jistotu taky, co kdyby se paní Kubíkové čirou náhodou nahrávka vymazala.
Jak dopadlo vyšetřování těchto posledních tří oznámeních paní Kubíkovou si už každý dovede
představit. Zametáme, zametáme a šup s tím pod koberec.
Byl to rok a půl neskutečného stresu, který si vybral svoji daň. Na konci srpna to můj
organizmus nezvládl a já jsem totálně zkolabovala. Doposud jsem v pracovní neschopnosti.
Už se ale cítím lépe a co nevidět chci opět nastoupit do práce. Svůj boj však nevzdávám. Ba
právě naopak.
Celou věc jsem od začátku chtěla vyřešit na půdě nemocnice. Na místo toho, aby ředitel
Ševčík a spol. situaci transparentně vyřešili, aktivně tuto šikanu ještě podporovali až jim to
celé přerostlo přes hlavu.
Celý případ na můj podnět vyšetřoval Inspektorát práce, který
samozřejmě zjistil, že nemocnice porušila zákon. Momentálně na
nemocnici připravujeme žalobu. Vím, že to bude ještě dlouhý boj, ale pravda vyjde najevo.
Nakonec se budou zodpovídat nejen oba operatéři, ale i vedení nemocnice.
A to všechno jen kvůli egu jedné doktorky, která nedokázala zkousnout obyčejnou omluvu
a přijmout zodpovědnost za své jednání.
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
PODROBNÝ SLED UDÁLOSTÍ NA OČNÍM ODDĚLENÍ OD ČERVNA 2023
15. 6. 2023 kolem 13,30h
Mám se ihned dostavit k primáři, přítomna vrchní sestra.
Primář na mě řve za použití vulgarismů, obviní mě ze psaní anonymů, vyhrožuje výpovědí,
a to na hodinu.
Proti jeho nařčení se rázně ohrazuji, že nevím, o co jde. Je to nesmysl a naprosto absurdní. Že
mě jeho osobní život a vztahy nezajímají. A nemám s tím nic společného.
Opět opakuje, výhružku s výpovědí. Znovu zásadně odmítám takové obvinění.
Je povolána kolegyně ze sálu, opakuje se stejné chování primáře jako k mé osobě.
Následně primář svolává celé oční oddělení, lékaře a sestry a informuje je o jejich osobních
věcech s doktorkou (anonymy o jejich údajném intimním poměru). Sděluje, pokud to
někdo psal, dál tady pracovat nebude.
16. 6.2023 přicházejí 2 zkušené sestry za vrchní sestrou, chtějí po tomto incidentu podat
výpověď, psychicky i zdravotně je to tak rozhodilo, že nechtějí tady nadále pracovat. Obě
pracovní poměr ukončují koncem února 2024.
V následujících měsících 2 atestované doktorky si chtějí snížit pracovní poměr z celého
úvazku na 0,2. od ledna 2024. Což následně také udělaly.
19. 6. 2023 v 7,00hod.
Žádáme společně s kolegyní ze sálu omluvu od primáře. Na schůzce s primářem před jeho
omluvou za přítomnosti i vrchní sestry jsem byla vulgárně napadena Dr. Hubíkovou, kdy jsem
se bavila s primářem. Přerušila mě slovy: "DRŽTE HUBU UŽ ALE, VĚRO!" Primář se po
odchodu Dr. Hubíkové nakonec omlouvá.
Následně odcházíme na operační sál, primář operuje, Dr. Hubíková na svoje operace
nenastupuje, operace za ni přebírá primář.
19. 6. v 13,30 hod.
Žádám primáře o schůzku. Přijímá. Vracím se k rannímu vulgárnímu výstupu Dr. Hubíkové a
žádám primáře o nápravu ze strany doktorky a k celkovému řešení situace. Poté je mi
řečeno, že uvažuje, že následující dny nebudu na sále s Hubíkovou (až se zklidní situace).
Probere to s vrchní sestrou. Já odpovídám, že jsem připravena plnit si svoje povinnosti a
asistovat komukoliv na sále. S doktorkou problém nemám.
Primář říká: "Nevím, kdy se doktorka zklidní." Ptám se, co s tím chce dál dělat, že se celé
oční oddělení rozpadá. Potvrzuje to souhlasem, že neví, co má dělat. Jedině čas, že potřebuje
zklidnit situaci a to je čas.
Já mluvím o sehraném operačním týmu, spolupráci, atd. Že se chovám já i kolegyně k nim
slušně a s respektem, konflikty nevyvoláváme, nechováme se vulgárně a negativně. Primář
potvrzuje, že vulgárně určitě ne. Ptám se: ,,Jestli to vidí jinak?" Odpovídá, že ne.
Zítřejší sál probere s vrchní sestrou a uvidí. Žádám řešení situace s Dr. Hubíkovou. Odmítá s
tím, že to necháme na zítra, že dnes už ne. Neví, jak se doktorka k tomu vyjádří. Přislíbil
zítřejší řešení. Souhlasím a odcházím.
20.6. 2023 v 8,15 hod.
Primář přichází na sál a sděluje mi na pokoji sester těsně před operací v době, kdy pacient je
již přítomen na sále. Že odpoledne se sejdeme u něho a doktorka Hubíková se omluví,
přehnala to, už jsem ji to vysvětlil. Na to mi sděluje, ať jdu, až přijde doktorka na sál na
chvilku pryč, tak na hodinku, pak se mám vrátit. Ptám se: "Z jakého důvodu a kam mám jako
jít?".
Odpovídá: ,,Na chvilku, ať je klid, třeba běžte do ambulance…" Odmítám, že jsem neporušila
pracovní podmínky, že nevidím důvod odchodu ze sálu. Přichází vrchní sestra a zajímá se o
situaci a vyjadřuje se stejným způsobem, že není důvod. Odmítám nést jakoukoli vinu za
jeho osobní záležitosti a být trestána odchodem ze sálu. Znova opakuji, že jsem připravena
plnit si své pracovní povinnosti a to na 100 % a s jakýmkoli lékařem. Primář odpoví no jo no,
mává rukou a mlčí. Konec debaty, nastupujeme na sál.
20. 6. Dr. Hubíková se omlouvá za své vulgární jednání.
Že se to opakovat nebude, že se bude snažit, aby se zklidnila celá situace na očním
oddělení a na sále. Přijímám omluvu.
Následují 3 týdny dovolené (Primář, Dr. Hubíková).
25. 7. Situace na sále. Druhý den po dovolené Dr. Kopala a Dr. Hubíkové.
Já instrumentuji dvě operace primáři bez problémů.
Dr. Hubíková přichází na sál. Po třetí operaci, mi primář direktivně sděluje ihned po operaci
za přítomnosti ještě ležícího pacienta na sále, ať se teď vyměníme s vrchní sestrou na
instrumentaci. Důvod mi žádný nesděluje. Nic neříkám, respektuji. Operace proběhly bez
problémů.
Atmosféra na sále je značně stresující pro všechny.
Následně Dr. Hubíková samovolně beze slova odchází se sálu, i když má své plánované
operace. Primář nám důvod neuvádí a pouze sděluje, že následující operace provede za
doktorku on sám. Vrchní sestra mi předává znova instrumentování. Nastupujeme k operaci,
vše bez problémů.
25. 7. Odpoledne mě vrchní sestra podává informaci, že ji primář nařídil, že následující
operační dny má instrumentovat místo mě. Doktorka údajně není v psychické pohodě, na
sál jde vystresovaná. Domluva je na týden.
Primář mi osobně nic nesděluje ani neinformuje o změně ani důvodech tohoto kroku. Nic
neříkám, respektuji.
26. 7. Instrumentuji já dle plánu na sále primáři i Dr. Hubíkové. Operace proběhnou bez
problémů.
3. 8. Celý den instrumentuji já dle plánu na sále primáři i Dr. Hubíkové. Dr. Hubíková operuje
sama na sále bez problémů. Poslední operaci provádí primář.
17. 8. Při druhé operaci Dr. Hub. dochází ke komplikaci, za asistence primáře doktorka
dokončí operaci. Na další svoji operaci doktorka nenastupuje. Operaci provede primář.
Instrumentářka vrchní sestra.
V průběhu listopadu cca 13. 11. doktorka z ambulance zjišťuje, že Dr. Hubíková napsala své
dva výkony plastické operace (do jejího plánovaného harmonogramu), značně rozrušena
chce situaci řešit s primářem. Vykládá to sestrám na sále a není to poprvé. O situaci údajně
primáře informuje. Dr. Hubíkové vyjadřuje svůj nesouhlas.
Opakovaně dochází v průběhu celého roku ke střetům mezi atestovanými lékařkami a Dr.
Hubíkovou, její privilegia v rozdělení práce, odpoledne již nepracuje a pobývá na primárce
společně s primářem, odmítá služby na Vánoce, lékaři slouží za ni atd. Nálada je napjatá
všude.
Říjen, listopad Již delší dobu v rámci týdnů vnímám, že primář i Dr. Hubíková mě přehlíží a
všechny informace o pacientovi podávají pouze přes vrchní sestru. Této změny chování si
všímá i vrchní sestra.
Listopad Doktorce se nedaří v operativě, nejde ji to. Často při operacích primář doktorku drží
za ruku a povzbuzuje. Zavřeni s primářem spolu na pokoji na sále v průběhu operačního
programu, opakovaně doktorka po rozhovoru s ním zjevně slzy v očích. Ke svoji operaci
jednou nastoupí, jindy ne. Atmosféra značně stresující pro všechny.
14. 11. Primář začíná mít účelově výtky vůči mé práci u běžných výkonů. Po ukončení 3.
operace primář ještě před pacientem mi direktivně říká: ,,Ať mu pořádně tu rohovku zvlhčuju,
že to nedělám." Já ten pocit nemám. Cítím hledání účelových výtek. Provádím úkon
standardně, jak kdykoli za 8let s ohledem na průběh operace a potřeb pacienta a operatéra.
Nic neříkám a pokračuji v práci profesionálně a snažím se dál. Doposud vždy zcela běžně,
případné potřeby operatér sděloval přímo sestře v průběhu operace, což se nestalo.
28. 11. Standardně probíhají operace s primářem s mojí asistencí. V průběhu jedné operace
se údajně primář píchne nožem (nůž chráním vlastní dlaní při podání, k údajnému píchnutí
mohlo dojít pouze při jeho osobní manipulaci). Ihned po operaci nad hlavou pacienta ke mně
primář přistupuje a říká: "Dávejte mi ten nůž pořádně, jsem se píchnul"…Nic neříkám. Situace
mě rozhodila a vystresovala. Ničeho jsem si nevšimla, výměnu rukavic nežádal, což by v
takovém případě byla nutnost. Už vůbec nemluvím o tom, že pokud by bylo jeho nařčení
pravdivé, jak to, že pokračoval s infikovaným nástrojem v operaci v oku pacienta???? Je to
přímé ohrožení zdraví pacienta.
6.12. Během plastické operace při běžné konverzaci mě primář vulgárně napadne slovy:
,,Neserte mě!" Není to poprvé, co primář používá vulgární výrazy k sestrám na sále i před
pacientem, NASRAT, apod.
7.12. Standardně asistuji primáři bez problémů u tří operací. Po 3. operaci, kdy má přijít Dr.
Hubíková mi vrchní sestra na pokoji sděluje, že se teď na asistenci vyměníme. Udává, že
primář ji ve vedlejší místnosti informoval, ať se vyměníme, neboť se Dr. Hubíková "necítí". Mě
se žádného konkrétního důvodu ani vysvětlení od primáře nedostává. Situaci nechápu, do teď
jsem opět asistovala doktorce bez problémů. Značně mě to vystresovalo, nic neříkám,
respektuji. Asistenci přebere vrchní sestra. Doktorka přichází na sál a mluví s primářem. Za
chvíli přichází primář a sděluje nám, že všechny operace za doktorku odoperuje sám a
hotovo.!! Kolegyně se ptá, jestli je doktorka nemocná? Je jí odpovězeno: ,,Nevím, asi.", je vidět
i značné rozrušení u primáře. Atmosféra značně stresující pro všechny.
Následující operace znova přebírám a asistuji primáři bez problémů.
Žádného vysvětlení o odvolání z asistence se mi nedostává.
14. 12. V plánu 8 operací katarakt. Tento den mám asistovat všechny operace.
V 7,15hod. mi vrchní sestra na sále sděluje, že já budu asistovat primáři a ona Dr. Hubíkové,
že ji to včera sdělil ,,rozkázal" primář.
Důvod uvedl, že Dr. Hubíková se necítí se mnou komfortně a chce operovat pouze s vrchní
sestrou.
S tímhle řešením vnitřně nesouhlasím. Nic neříkám, respektuji.
Žádám primáře o vysvětlení. Po operacích se scházíme na pokoji na sále Já, primář a vrchní
sestra.
Na mé dotazy mi primář vysvětluje, že Dr. Hubíková od jimi vyvolaného incidentu v červnu
má vůči mně ANTIPATII, a proto se mnou odmítá operovat. Na dotaz, jestli já k tomu nějak
přispívám, potvrzuje, že v žádném případě NE. Ujišťuji primáře, že já s doktorkou problém
nemám. A on mě ubezpečuje, že jsem profesionál a pracuji dobře. I přesto doktorku ze sálu
odvolávat nechce a nebude. Jeho rozhodnutí je, že mě stáhne úplně z asistence katarakt s
doktorkou Hubíkovou. Na což vrchní sestra oponuje, že to způsobí značné technické
komplikace v provozu operačního sálu. Dále se vrchní sestra obává, že pokud má Dr. Hubíková strach, že něco pokazí se mnou, může se v budoucnu stejná situace opakovat i vůči ní. Na to primář odpovídá: ,,To by si mohla zkusit" (Je neskutečně zarážející, že chování Dr. Hubíkové vůči mně je z pohledu primáře absolutně v pořádku a sám ho plně podporuje a toto samé chování doktorky vůči vrchní sestře je z pohledu primáře nepřípustné). Byla jsem ujištěna, že žádných dalších výkonů se to týkat nebude. A u plastických operací budu dál asistovat i Dr. Hubíkové. Jak říká primář: ,,Dr. Hubíková momentálně není schopná se chovat
profesionálně, očividně problém má, ale u plastických operací je jedno, jestli se sekne o
milimetr." (Pacient na prvním místě, vše v zájmu pacienta).
A na otázku, zda je doktorka psychicky v pořádku odpovídá: "OFICIÁLNĚ ANO"
Sděluji primáři, že poslední měsíce mám pocit, že po mě jede.
Vrchní sestra mi sděluje, že za ní byl primář a ptal se jí, jestli se jí zdá také, že mě on šikanuje
(Že po mě jede??) Vrchní sestra mu sdělila: ,,Že ano".
Tato situace, kdy mě primář sesadil z asistence při operačních výkonech byla tímto
opakovaně, v tuto dobu 5krát.
Dr. Hubíková od června do teď provádí mikrochirurgické výkony oka a plastické operace, i
když se zjevně a prokazatelně od té doby necítí komfortně, je vystresovaná, má strach. A to
vše s povolením svého nadřízeného primáře Kopala??!!
15. 12. Žádám doktorku Hubíkovou o vysvětlení, jaký má se mnou problém, jestli ji něco
dělám, kvůli čemu mě stahuje primář z jejích operací. Vyhýbavě sděluje, že se se mnou necítí.
Ptám se jí, jestli jí k tomu dávám jakýkoli důvod, odpovídá, že ne. Ubezpečuji ji, že já s ní
problém nemám. Ptám se, čím to tedy je? Odpověď: ,,JE TO ASI V MOJÍ HLAVĚ"
19. 12. Primář přichází na sál, zavolá si mě před operací na pokoj sester.
Říká: ,,Včera jste měla hovor s doktorkou, to je v pořádku. Řekla jste ji, že jsem řekl, že se
doktorka nechová, jako profesionál." Řve na mě: ,,To jsem neřekl, rozhodně ne!" Odpovídám:
,,To jste řekl, i vrchní sestra to slyšela." Opět říká, že to neřekl. Odvětím: ,, Ano, řekl." Odchází.
Po obědě mi vrchní sestra sděluje, že za ní hned byl primář a říkal ,,rozkázal", ať mi dá 28. 12.
okamžitě dovolenou nebo volno. (V den, kdy mám již napsanou směnu v rozpisu služeb v
ambulanci s primářem). Nebo, ať mě aspoň vymění v ambulanci s jinou sestrou. Řekl vrchní
sestře: "Že jeho antipatie je vůči mně na 100 %!" Poté mi vrchní sestra mění službu.
2. 1. 2024 Celý operační den asistuje vrchní sestra oběma lékařům.
11. 1. 6 katarakt: 3x primář a 3x Dr. Hub.
Asistuji 3 operace primáři bez problému.
Při čtvrté operaci při asistenci vrchní sestrou, si opakovaně volá Dr. Hub. primáře na sál (něco
se ji nezdá při operaci). Volám primáře. Poprvé primář odchází po vyřešení zpět na pokoj na
sále. Po chvíli opět na žádost doktorky volám primáře na sál. Přichází a zůstává na sále.
Primář ji radí s postupem. Nedaří se. Doktorka vytahuje nástroje z oka ven. Poté říká:
,,Nepotřebuji tady mít takové obecenstvo, odejděte ze sálu.!!"
Primář se opakovaně podívá na doktorku, na asistující sestru i na mě. Nechápe. Je ticho.
Poté opět doktorka: ,,Věro, odejděte ze sálu!!!"
Nikdo nic neříká. Odpovím: ,,Prosím já?? Já dělám svoji práci".
Nechci hrotit situaci v polovině operace a před pacientem, takže odcházím. Doktorka
předává operaci primáři, ten ji dokončuje. Poté 20min pauza (primář s Hubíkovou) na pokoji
na sále spolu zavřeni. Situace značně napjatá a stresující pro všechny.
Po operacích žádám primáře o rozhovor.
Sděluji mu: "Že to, co se dnes stalo, vnímám jako cílený útok Dr. Hubíkové na moji osobu. A
to mu sděluji jako jejímu nadřízenému".
Odpovídá: ,,Ano, beru na vědomí" (v závěru hovoru přichází i Dr. Hub.).
Odpoledne mi vrchní sestra sděluje, že hovořila s primářem o té situaci. Žádného vysvětlení
se jí ani mě nedostalo.
18. 1. Primář nemocen, takže ani doktorka neoperuje.
22. 1. Ráno přichází vrchní sestra na sál po sezení lékařů a podává mi informaci, že primář
řekl, že nebudu ode dneška asistovat Dr. Hubíkové ani u plastických operací víček.
Primář mi těsně před první operací sděluje, že mě úplně stahuje z asistencí Dr. Hubíkové u
všech operačních výkonů. Na otázku proč, když mě ubezpečoval, že kromě katarakt se to
žádných dalších výkonů týkat nebude. Odpovídá: ,,Protože já to tak chci a hotovo, už chci mít klid, nebaví mě to pořád poslouchat".
Ptám se, jestli to je pokračující bossing doktorky? Zodpovědnost bere na sebe, že je to jeho
rozhodnutí. Na to se mi vysmívá, že si můžu jít stěžovat.
V 10hod. Informuji doktorku Hubíkovou, že na ni budu podávat opět stížnost ohledně
bossingu. Tuto stížnost jsem již jednou podávala ústně jejímu přímému nadřízenému primáři
Kopalovi.
Dnes jsem nabyla přesvědčení, že nejde o bossing pouze ze strany doktorky Hubíkové, ale i
primáře Kopala. Podílejí se na tom společně a účelově.
23. 1. Ptám se primáře, jakým způsobem vyřešil bossing doktorky Hubíkové vůči mé osobě.
Překvapivě mi sdělil, že bossing vyřešil tak, že se s doktorkou budeme na sále míjet. Což já
nepovažuji za adekvátní.
25. 1. Po operaci mě volá primář na pokoj sester.
Ptá se: ,,Co se tady dělo v pondělí ještě, že mu Dr. Hubíková říkala, že tady byl virvál".
Odpovím: "Žádný virvál nebyl, že jsem pouze doktorku informovala o mých následujících
krocích, aby věděla". Stejně jako jsem informovala jeho.
Volám kolegyni ze sálu a vrchní sestru. Primář se ptá kolegyně, jestli tady byl virvál? Kolegyně
mu potvrzuje to stejné, že virvál nebyl, že jsem jen doktorku informovala o dalších krocích
(mimochodem, celý "virvál" - konverzace je zachycena na nahrávce, kde je zcela zjevné, jak
rozhovor probíhal. Tahle situace přesně ukazuje, jak Dr. Hubíková šíří nepravdy po oddělení
a manipuluje jinými lidmi.)
Poté primář odchází. Řve na všechny. S tím, že se to tady může rozpadnout, že on s
doktorkou odejde, že se na to vysere!
Primář: ,,Běžte do prdele, je jednodušší nahradit 1 sestru na sále než 2 operatéry!!!".
V závěru na mě: ,, Doporučuji Vám, aby jste si hledala jiné místo".
Na 14hod. domlouvá vrchní sestra schůzku s hlavní sestrou, chce ji informovat o dění na
očním odd.
Informuje ji o dnešní eskalaci primářem a celkové situaci od června. Hlavní sestra vyslechne
vrchní sestru i mě. Říká:,, Věro, Vy tam nevydržíte!!".
Hlavní sestra říká: ,,Samozřejmě je to závažné, informuji pana ředitele" a chce domluvit
schůzku s ředitelem, s personalistou, právníkem, všemi zúčastněnými. Sděluji hlavní sestře, že
se poradím s mým právním zástupcem a dám vědět.
Vrchní sestra informuje primáře Kopala i nás sestry na sále, že v nejbližší době končí jako
sálová sestra, neboť to nemá zapotřebí. V co nejkratším čase zaučí kolegyni na katarakty a
odchází ze sálu naplno se věnovat práci vrchní sestry.
6. 2. a 8. 2. Operace katarakt. Přítomna já (jako jediná instrumentářka) a kolegyně ze sálu.
Po oba dva dny asistuji oběma operatérům bez problémů.
8. 2. Operace trabeculektomie za asistence Dr. Hub. Primář již sděluje pacientovi konec
operace a ukončuje ji. Já se ptám: ,,Antibiotika a kortikoidy nebude dávat??."
Uvědomuje si svoji chybu a beze slov opětovně pokračuje v operaci a teprve podává léky do
oka!!!
19.2. Primář přichází do kartotéky. Přítomny dvě sestry a já.
Primář direktivně sděluje sestře: ,,Proč jsou na mě napsaní k vyšetření 4lidi? Tady nejsou
ostatní doktorky? Já nejsem tady nějaký doktor po škole, nebudu to dělat. Tady je
hierarchie, není rovnoprávnost. Rozepište to na ostatní lékařky, já to dělat nebudu!!" Ostatní
lékařky mají každá v tu dobu také k vyšetření 4pacienty.
23. 2. Nová lékařka (nastoupila v lednu, lékař bez atestace) zůstává odpoledne jako jediná bez
přítomnosti atestovaného lékaře na ambulanci a zamyká oční odd.
19. 3. V den akreditace. Na sále já, kolegyně bez specializace. Vrchní sestra k dispozici pro
akreditaci na ambulanci.
Operuji s primářem bez problémů. Doktorce asistuje kolegyně. Opakovaně vrchní sestra před
operačním dnem hovoří o situaci s primářem, zda je vhodná asistence kolegyně bez
specializace Dr. Hubíkové, prozatimní nezkušenost, na sále pouze 2sestry a není možná
kontrola (v tu dobu asistovala pouze 5 operací za dozoru vrchní sestry.). Primář i přesto chce
výměnu asistence, tedy asistenci kolegyně u doktorky.
2. 4. Operuji s primářem bez problémů. Při druhé operaci doktorky (asistuje vrchní sestra), já
obíhací sestra, si žádá Dr. Hubíková zavolat primáře. Volám primáře. Přichází na sál za slovní
podpory doktorce jí operace stále nejde, primář přebírá operaci, poté znova doktorka
pokračuje. Operaci dokončí za dozoru primáře. K další svojí operaci doktorka nenastupuje
a odchází ze sálu. Operaci přebírá primář.
3. 4. V plánu 2x plastika víček, 1x ptóza.
Den předem kolegyně ze sálu na chodbě sděluje primáři, že následující den ráno jde k lékaři
a nebude moct asistovat doktorce Hubíkové u víček. Primář: ,,Tak to přehodíme." A to i
přesto, že já jsem byla plně k dispozici. Poté úkoluje sestru v kartotéce, aby zatelefonovala
prvním dvěma pacientkám a přehodila pořadí. Pořadí je změněné.
11. 4. Nová doktorka bez atestace opět zůstává sama odpoledne na odd. a zamyká.
Příklad asistencí u plastických operací:
únor březen duben součet
Kopal 3 1 2 6
Hubíková 13 10 19 42
Ostatní lékaři 2 3 6 11 zde se sestry půlí
Kolegyně bez specializace 47 asistencí
Nenalová 12 asistencí
Vždy se sestry střídaly na asistenci u všech operací bez rozdílu půl na půl (zachování
erudice, únava atd.)
14. 5. Při druhé operaci si volá doktorka primáře, něco se ji nezdá, nejde ji to. Primář přebírá
operaci a dokončuje ji. Na další svoji operaci doktorka nenastupuje. Operaci provede
primář, ona mu asistuje, přitom operaci měla provádět doktorka.
13. 5. Od p. Kubíkové přichází rozhodnutí šetření druhého oznámení. (Posléze tvrdí, že
během tohoto šetření vyslechla vrchní sestru).
22. 5. Kolem jedenácté přijímám v kartotéce hovor od p. Kubíkové, hledá vrchní sestru.
Vrchní sestra mi sděluje, že byla dnes na výslechu u paní Kubíkové (což je 9 dní po doručení
závěru jejího vyšetřování).
Od 27. 5. Kolegyně ze sálu na dlouhodobé PN (cca 3měsíce).
Po celou tu dobu Dr. Hubíková neoperuje plastické operace víček. Operace provádí ostatní
lékaři.
4.6. Operace katarakt.
Přítomna já, vrchní sestra, primář.
Ráno před první operací primář sděluje vrchní sestře, ať se v polovině operací vyměníme u
něho na asistenci. Důvod neuvedl jí ani mě.
14.6. Žádám znova Dr. Hubíkovou, zda si nechce rozmyslet mediaci navrhovanou nemocnicí,
kterou již odmítla. Mediaci znovu odmítá.
27.6. Ode dnešního dne mě oba dva operatéři nezdraví. Při odchodu ze sálu z jedné místnosti
na můj pozdrav primář vůbec nereaguje. Dr. Hubíková odchází kolem mě ze sálu bez
pozdravu.
3.7. Volají mi z ředitelství (v tu dobu jsem 14dní na dovolené) a navrhují mi schůzku na
druhý den na 10hod. Odpovídám, že se poradím s právním zástupcem a dám vědět. Právní
zástupce navrhuje schůzku 17.7.v 15,30 hod. Volám na ředitelství sekretářce. Sekretářka
sděluje, že informaci vyřídí řediteli, buď schůzku potvrdí nebo ne.
15.7. Hned první ráno po dovolené mi volají z ředitelství, že se mám dostavit na 1Ohod.na
schůzku s ředitelem a hlavní sestrou. (snaží se uskutečnit schůzku bez právního zástupce).
Na místě jsem se dozvěděla, že chtějí mluvit o situaci na očním odd. Sdělila jsem jim, že o
situaci na očním oddělení nemám problém se s kýmkoliv z vedení bavit, ale pouze za
přítomnosti mého právního zástupce. Takový rozhovor ředitel striktně odmítá. Nařizuje mi,
že se s ním musím bavit. Opět upozorňuji, že s tím nemám problém, ale pouze
v přítomnosti mého právního zástupce. V závěru mi je ředitelem naznačeno, že je více
pracovních míst v nemocnici. Poté odcházím. Navrhovaný termín je na středu 17.7. v
15,30h. s mým právním zástupcem. Čekám na potvrzení z ředitelství.
16.7. Je mi telefonicky sděleno z ředitelství, že schůzku 17.7. v 15,30 hod. ředitel
nepotvrzuje, že nemá zájem hovořit za přítomnosti mého práv. zástupce, chce hovořit
pouze se mnou.
22.-26.7. Primář a jeho zástupkyně Hubíková mají společně dovolenou. Úterý, středa je odd.
bez atestovaného lékaře.
29.7. Atestovaná lékařka podává výpověď.
Od 30.7. Celý operační týden Dr. Hubíková neoperuje.
31.7. Ve 12 hod. přichází ředitel, hlavní sestra, personalistka a společně i s primářem
Kopalem a vrchní sestrou jsem povolána do kanceláře primáře očního odd. (pět proti
jedné). Požadují podepsání dokumentu o přeložení na jiné služební místo a to na centrální
operační sály v jiné budově nemocnice, od 1.9.2024. Byla to jednoznačná nátlaková akce.
Tyhle věci se standartně řeší v kanceláři personálního oddělení. Snaží se mě donutit
k podpisu. Kategoricky odmítám. Sděluji, že nic nepodepíši. Pokračuje nátlak. Po
neúspěšné akci získat můj legální podpis všech pět zúčastněných podepisuje dokument za
moji osobu.
Za jiné situace by přesunutí na jiné služební místo bylo zcela legitimní. V tomto případě, po
dvojím podání oznámení na ochranu oznamovatele, je to jasné odvetné opatření. Navíc
ředitelem Ševčíkem odůvodněno tím, že je třeba uklidnit vztahovou situaci vyvolanou
oběma zmíněnými operatéry, která trvá již od června 2023.
Došlo přesně k tomu, na co jsem již od prvního oznámení upozorňovala. A to je vyštvání
mě samotné z operačního sálu a z celého očního odd. primářem Kopalem a doktorkou
Hubíkovou. Je to přímé naplnění arogantní výhružky primáře Kopala: "Je snadnější
nahradit jednu sálovou sestru než dva operatéry". Další zdůvodnění ředitele Ševčíka bylo,
že jde v první řadě o zdraví pacienta. Já zdraví pacienta svým jednáním v žádném případě
neohrožuji. Naopak nechápu, proč primář Kopal, zodpovědný za svoji zástupkyni, a také
nemocnice sama, nechají operovat doktorku Hubíkovou, která je psychicky labilní,
nezvládá stresové situace a vytváří toxické prostředí na pracovišti. Některé operace
nedokončuje, na některé své plánované vůbec nenastoupí. A ze svých neúspěchů viní mě.
V případě Dr. Hubíkové souhlasím s ředitelem Ševčíkem, že obava o zdraví pacientů je
naprosto oprávněná.
Jedná se o již druhé odvetné opatření. K prvnímu došlo v dubnu 2024.
V současné době moje hlavní svědkyně vrchní sestra vystupuje zcela jinak než na začátku
případu. Byla to právě ona, která vyhodnotila situaci na očním oddělení jako neúnosnou a po
vulgárním napadení všech sálových sester primářem Kopalem sama oznámila nepřípustné
chování obou operatérů hlavní sestře a následně řediteli nemocnice. U tohoto oznámení
hlavní sestře jsem já byla osobně přítomna na žádost vrchní sestry. Tam jsem nabyla
přesvědčení, že mám svědka, který vše popravdě dosvědčí. Již delší dobu jsem zvažovala
výpověď, neboť situace byla opravdu neúnosná. Naopak oznámení vrchní sestry mi dodalo
odvahu, v domnění, že mám svědka jsem se rozhodla situaci aktivně řešit a kontaktovala jsem
právního zástupce.
Na začátku stála vrchní sestra zcela za mnou. Postupem času jsem začala pociťovat při našich
rozhovorech, že se snaží celou situaci bagatelizovat, dokonce omlouvat chování obou
operatérů. Bylo zcela zřejmé, že je na ni vyvíjen obrovský tlak od obou operatérů, hlavní
sestry a také vedení nemocnice. Dnešní situace je taková, že zcela vystupuje proti mně a
tvrdí, že se až tak nic nestalo. Nebýt již zmíněných nahrávek neměla bych sebemenší šanci
cokoliv dokázat. Záměrným prodlužováním vyšetřování, zastrašováním svědků, zkreslováním
faktů se vedení nemocnice snaží zakrýt fakt, že k šikaně na pracovišti dochází, ačkoliv jsou si
toho plně vědomi.
Když jsme na sále s vrchní sestrou o samotě situaci rozebíraly, ona sama mi sděluje, že ano
byla jsem jimi na sále obcházena. Primář ji opakovaně několikrát řekl, že je to z důvodu
antipatie Dr. Hubíkové. Potvrdila mi souhlasem, že oni dva se celou dobu snaží o to, mě
dostat z očního oddělení, a že je to účelové z jejich strany a teď se jim to povedlo. Dále
potvrdila souhlasem, že ji vedení řeklo, co má dělat, nemá dělat, že ji vyhrožovali, co má
říkat, co si má myslet. Sama potvrdila, že ona byla nahlásit v lednu 2024 hlavní sestře a k
tomu přizvala i mě, že primář na nás byl vulgární a bylo to další vyhrocení situace. Dále mi
sdělila, že primář nechce se mnou operovat. Sdělila, že se celá situace od června týkala nás
všech.
Od 1.8. po autoritativním rozhodnutí o přeřazení na jiné služební místo, až do konce mého
působení na očním oddělení jsem již neasistovala primáři ani u jedné operace. Když jsem
se proti tomu ohradila a požadovala vysvětlení, bylo mi primářem arogantně sděleno: "Je
to mé rozhodnutí a dál se o tom s Váma nehodlám bavit."
Na otázku, jestli to jsou pracovní důvody. Odpověděl, že ne.
Počet provedených mikrochirurgických operací (katarakt) od 1.8.-1.9.2024
Kopal 45 mikrochirurgických operací
Vrchní sestra 45 asistencí při mikrochirurgických operacích
Nenalová 0 (nula) asistencí při mikrochirurgických operacích
12.8. - 16.8. Primář a zástupce primáře (Hubíková) mají dovolenou. Oddělení bez
atestovaného lékaře.
Od 19.8. ze strany primáře Kopala naprostá ignorace a nulová komunikace vůči mé osobě,
na sále komunikuje výhradně s vrchní sestrou.
30.8. Jsem zkolabovala.
Prosím, pokud jste se i Vy nebo někdo z Vašich blízkých s něčím podobným setkali, kontaktujte mě na tomto mailu, který jsem pro tyto účely zřídila.
Děkuji Věra Nenalová
sikanavnemocniciprostejov@seznam.cz